Vyhledat událost

The Rocket Dogz

The Rocket Dogz

Popis:

Pokud budete chtít zaškatulkovat mladou kapelu The Rocket Dogz, může vás napadnout něco jako ‚punk and roll‘. Svým způsobem to odpovídá, ale není to dost přesné, jelikož na jejich podle všeho prvotině uslyšíme jak klávesy, tak například banjo. Pokud chceme být tedy úplně přesní, tak musíme použít pojem, ke kterému se trio hlásí i na svém bandzonovském profilu, a to sice ‚psychobilly‘.

Například podle v současnosti snad nejpoužívanější internetové encyklopedie Wikipedie se výraz objevuje poprvé roku 1976 v písni One Piece at a Time Johnnyho Cashe. Jde o žánr na pomezí pozdního punku a amerického rockabilly. „Texty takových písní často odkazují na hororové a pokleslé filmy, násilí, odpudivé podoby sexuality a další obecně tabuizovaná témata, ačkoliv tak činí často v komediální nebo dvojsmyslné nadsázce.“ Tohle vše na desce Mad Song Holocaust najdeme, a to už od Intra zavánějícího poctivou retrovostí, která se dokonale „zvrtne“ v titulní song Mad Song Holocaust.

Na první poslech nemusí mít člověk dojem, že členové kapely jsou ještě náctiletí. To, co se rozhodli dělat, dělají výborně, po skladatelské stránce není tomuto albu co vytknout. Problém při poslechu spíš může být hlasitostní nepoměr mezi méně výraznějšími distortion kytarami a hlasitějším zpěvem, který může na neposluchače psychobilly i díky tomu místy působit afektovaně. Zajímavé na druhou stranu je, že na desce se najdou momenty, kdy zpěvák některým frázováním připomene Jamese Hetfielda.

Po tomto albu určitě povětšinou sáhnou ale posluchači psychobilly a všeho s tím souvisejícího. Ve stopáží 26 minut The Rocket Dogz nabízí vše, co se od takové hudby čeká, ba i něco víc. Za zmínku stojí vynikající Midnight Feeling s chytlavým refrénem zazpívaným velmi procítěně, až popově, nebo Everything Makes Me Bad, ke které je natočený videoklip.